Jak nám Pat a Mat rekonstruovali byt IV
Pat má momentálně objektivní důvod, proč se k nám nemůže dostavit. Pokazilo se mu totiž auto. To auto, které si koupil za naše peníze. Za peníze, které měl použít na nákup materiálu k rekonstrukci a který tím pádem nepořídil. Pat zuří, že jsme mu dali peníze jen na ojetinu a ta je teď porouchaná. Kdybychom mu dali dvakrát tolik, mohl si koupit auto úplně nové. Oprava ojetiny stojí majlant. On na ni nemá. Takže k nám logicky nemůže jezdit. Volal manželovi. Chce po nás další peníze. Domnívá se, že je naší morální povinností zaplatit opravu auta a ještě přidat odškodné za pocuchané nervy.
O moje nervy se nezajímá nikdo. Já šla do mdlob už tehdy, když mi Pat jen tak mezi řečí oznámil, že si z našich peněz koupil luxusní americký karavan a tudíž bude mít rekonstrukce mírné zpoždění. Viděl to tak na dva týdny. Je z toho půl roku a evidentně to nemá konce. Asi nás má rád a nedokáže se od nás odloučit. Kdyby ctil českou značku a zainvestoval v létě do ojeté felicie v kombíku, mohlo mu zbýt aspoň na obklady. Jenže, jak mi vysvětlil Pat, on to auto potřebuje na reprezentaci. Jestliže to nechápu, měla bych svou profesi pověsit na hřebík. Empatii mám v popisu práce na prvním místě, ne?
Teď sedím u počítače a čekám, kdy se v zámku ozve klíč a Pat si přijde popovídat. Objednal se totiž na konzultaci. Měla bych se chovat profesionálně. Konec konců, mám na to diplom. Červený. Teď marně vzpomínám, co jsem přednášela na kurzech o asertivitě. Na to, abych hrála zákazníka, dnes rozhodně nemám. Jako psycholožka bych Pata mohla vyslechnout a uznale pokývat hlavou. Anebo mu nabídnout Lexaurin. Škodolibě mě napadlo, že kdybych mu ho servírovala častěji, s trochou (ne)štěstí by se na něm stal závislým a potom by k nám jezdil častěji, klidně i stopem.
Manžel se k situaci postavil jako chlap. Oznámil mi, že dnes v práci zůstane přesčas. A potom se rovnou přesune na Mikulášskou besídku. Obávám se, jestli ho za tak negentlemanské chování nesebere čert. Čerti jsou letos nějak zvlášť nabroušení. Našeho nejstaršího nám sebral čert už v neděli. K hrůze ostatních dětí mi ho vyrval z náruče a nacpal ho do pytle. A to jen proto, že se syn během představení dloubal v nose! Co teprve čeká manžela? Smrtelná muka. I když vzhledem k mému letošnímu štěstí by ho tam taky dost možná čekala sexy čertice, a manžela bych zpět nenalákala ani svůj andělský úsměv.
Možná mě Pat považuje za hloupou středostavovskou paničku. Fakt, že jsem blondýna, mi na vážnosti nepřidá. Asi bych se měla nechat obarvit. Nejlíp na rudo. To by ze mě šel aspoň trochu strach. Možná se Pat od škodolibých kamarádů dozvěděl, že když jsme před lety hráli Poldu, spotřebovala jsem nejvíc IQ pilulek a stejně jsem to nedotáhla ani na motohlídku. Na rozdíl ode mne má Pat prostě lepší čich na lidi. A to nemá doktorát z psychologie. Stydím se. Hned v pondělí půjdu vrátit diplom.
Stejně mě trochu uráží, že mě Pat nepovažuje za nic víc než… za prasátko. Pravda, po dětech mi nějaké to kilo navíc zůstalo. Ale přísahám, že i kdybyste se mnou třásli sebevíc, žádná korunka ve mně neštěrchá. Možná, že se i Pat trošku spletl. Anebo čeká, že stresem ještě trochu zhubnu a zešedivím a pak to na mne bude zkoušet s „oslíku, otřes se.“
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - závěrečná rekapitulace našeho putování
Kdybych si měla znovu vybrat, neváhala bych a vyrazila bych na cestu. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků mého života. Rodinné pojetí pouti přineslo nové výzvy i nové radosti, rozhodně to byl nejdokonalejší teambuilding.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den devatenáctý
Vracíme se do Porta ke starobylé katedrále, na místo, ze kterého jsme vyšli. Setkáváme se s poutníky, kteří právě odcházejí a přejeme jim šťastnou cestu. My se už vracíme domů. Jaké to bude, až zase otevřeme dveře svého bytu?
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den osmnáctý
Poutník prý má ráno přivítat nový den na mysu Finisterra a uvědomit si, že od nynějška je již jiným člověkem. A pak je čas otočit se zády k oceánu a vrátit se do své domoviny a do svého každodenního všedního života.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den sedmnáctý
Blížíme se konci našeho putování. Mys Finisterre je už skoro na dosah. Dříve prý poutníci v cíli cesty pálili své šaty, aby ukázali, že se proměnili v nového člověka. A dnes večer budeme u majáku při západu slunce stát i my.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den šestnáctý
Ačkoli jsme po celé Camino putovali nádhernou přírodou, dnešní krajina byla nejkrásnější. Procházeli jsme úchvatnými národními parky, obdivovali jsme špičaté hory v dáli a odpoledne nás opět provázely výhledy na nekonečný oceán.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Macron nabízí sdílení jaderných zbraní pro obranu EU, nechce být vazalem USA
Důvěryhodná evropská obrana by měla jít nad rámec ochrany, kterou už poskytuje Severoatlantická...
MF DNES má nominaci na Novinářskou cenu. Zaujal rozhovor s trampem na koni
Nadace OSF zveřejnila seznam nominovaných na Novinářskou cenu 2023. V soutěžní kategorii Regionální...
Náraz do stromu odmrštil auto přes silnici, řidička nadýchala více než promile
Opilá řidička havarovala v sobotu nad ránem na Jindřichohradecku. Po několika nárazech do stromů...
Za dvacet let úspěšného vývoje Českého republiky to nepovažujeme, řekl Klaus
Exprezident Václav Klaus vystoupil silně kriticky ke dvacátému výročí vstupu České republiky do...
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 747x