Nezapomenutelná cesta - den osmnáctý
V noci jsme padli do postele a dcerka usnula dřív, než jsem si dala rychlou sprchu. Nastavila jsem budík, abychom stihli východ slunce nad oceánem. Dlouho jsem se však převalovala a nemohla usnout. Byla jsem plná dojmů a chtěla jsem si je užít, protože jsem se bála, že když usnu, už s těmi důležitými myšlenkami nebudu v kontaktu – a já si je chtěla navždy zapamatovat.
Brzy ráno zvonil budík, ale já ho zaklapla, ani nevím jak. Po chvíli mi psal manžel zprávu, kde jsem, že je čas vyrazit vzhůru (spali jsme v oddělených pokojích, já s dcerkou, on s kluky). Byla jsem probuzená raz dva, vypravená během pěti minut. Budila jsem dcerku, ale ta jen v polospánku stiskla panenku v náručí, se zavřenýma očima se kolem mě protáhla ve dveřích, padla do manželovy postele a pokračovala ve sladkém snění.
Kluci také chtěli ještě spát, a tak jsme s manželem vyšli na východ slunce sami. Bylo zataženo, těžké mraky se táhly nízko nad obzorem, nad mořem se válela mlha a po sluníčku nebylo ani památky. Nakonec jsme došli jen k soše poutníka a marně vyhlíželi, kdy se sluneční koule vyvalí z oceánu. Pořád bylo šero… a najednou bledé slunko stálo vysoko na obloze.
Přesto jsem se snažila ještě jednou zrekapitulovat svoji cestu a uvědomit a pojmenovat si všechno, co jsem se na pouti o sobě dozvěděla, co jsem se naučila, co jsem získala a jak všechny tyto nové poznatky převezmu do svého dalšího života. Poděkovala jsem znovu za vše, co mi Svatojakubská pouť dala a připadala jsem si nesmírně obdarovaná. Cítila jsem hlubokou vděčnost a víru, jako snad nikdy před tím.
Pomalu jsme se vrátili do hotelu, posnídali zbylé potraviny, zašli ještě na malý nákup, abychom neměli cestou zpět hlad, naposledy jsme sbalily batohy, sundali mušle – protože teď už přeci nejsme poutníci, už se budeme pěkně vozit. Rozloučili jsme se s Finisterrou, nastoupili do autobusu a vraceli se zpět do Santiaga.
Cesta autobusem byla náročná. Seděli jsme nahoře v patrovém vozidle, na křivolakých cestách se autobus kolébal na všechny strany a žaludek jsme měli brzy jako na vodě. Rozdávala jsem Kinedryl – ale pozdě. Náš prostřední zvracel a zvracel, lidé okolo nás se odvraceli… naštěstí nakonec usnul a vzbudil se až v Santiagu, kde ho manžel na toaletách umyl od hlavy k patě a převléknul do čistého.
Chtěli jsme si ještě užít pár hodin ve městě, ale brzy se rozpršelo. A tak jsme jen nakoupili něco k jídlu a vrátili jsme se na autobusové nádraží, kde jsme další tři hodiny čekali na spoj do Porta. Četli jsme si, hráli karty, svačili, procházeli se, sledovali pospíchající poutníky a turisty a čas utekl jako voda.
Než jsme vyrazili do přízemí k autobusu, syn na zemi našel náušnice – přesně ty, které jsem obdivovala v suvenýrech pro poutníky. Byl zázrak, že je v tom mumraji nikdo nerozšlápnul. Později jsem je od něj dostala k narozeninám a opatruji je jako vzácný dar. Připomínají mi všechny ty kouzelné a neopakovatelné chvíle naší pouti.
Cesta zpět do Porta byla zdlouhavá, v pátek vládl na dálnici i ve městech hustý provoz a my se jen pomalu posouvali do cíle. Na nádraží jsme přijeli až pozdě večer, kdy se slunce pomalu chýlilo za obzor.
Co nejrychleji jsme se přesunuli do hotelu. Dostali jsme zase maličký pokoj, ale byli jsme tak zmožení, že jsme si dali jen rychlou sprchu a padli jsme na postel. Já zase měla nárok na lůžko jen pro sebe, a i když to měla být jen dětská přistýlka pro naši nejmenší a všechny končetiny mi trčely přes okraj, vyspala jsem se královsky. Ostatní v noci sváděli krutý boj o svůj životní prostor, ale já se nenechala v hlubokém spánku rušit.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - závěrečná rekapitulace našeho putování
Kdybych si měla znovu vybrat, neváhala bych a vyrazila bych na cestu. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků mého života. Rodinné pojetí pouti přineslo nové výzvy i nové radosti, rozhodně to byl nejdokonalejší teambuilding.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den devatenáctý
Vracíme se do Porta ke starobylé katedrále, na místo, ze kterého jsme vyšli. Setkáváme se s poutníky, kteří právě odcházejí a přejeme jim šťastnou cestu. My se už vracíme domů. Jaké to bude, až zase otevřeme dveře svého bytu?
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den sedmnáctý
Blížíme se konci našeho putování. Mys Finisterre je už skoro na dosah. Dříve prý poutníci v cíli cesty pálili své šaty, aby ukázali, že se proměnili v nového člověka. A dnes večer budeme u majáku při západu slunce stát i my.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den šestnáctý
Ačkoli jsme po celé Camino putovali nádhernou přírodou, dnešní krajina byla nejkrásnější. Procházeli jsme úchvatnými národními parky, obdivovali jsme špičaté hory v dáli a odpoledne nás opět provázely výhledy na nekonečný oceán.
Veronika Hamernikova
Nezapomenutelná cesta - den patnáctý
Dnešní trasa vedla španělským venkovem. Vesničané zrovna hnali na pastvy stáda krav, kolem nich se rojily černé mraky much a všude to vonělo právě uklízenými chlévy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Veřejnoprávní média by neměla mít zisk z reklamy, zní z Asociace komerčních televizí
Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu...
Bystroň tvrdí, že balíčky od Ruska nedostal. Stěžuje si, že se stal obětí kampaně
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel,...
Kanada přispěje české iniciativě na dělostřeleckou munici. Přidá i na drony
Kanada poskytne další peníze na ukrajinskou výrobu dronů a na českou iniciativu, jejímž cílem je...
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 747x